|
|
Poslední lucemburská princezna. Životní osudy Elišky Zhořelecké v letech 1390 - 1425.
Bolerazká, Zuzana ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Název práce: Poslední lucemburská princezna. Životní osudy Elišky Zhořelecké v letech 1390 - 1425. Abstrakt: Diplomová práce se zabývá životem poslední lucemburské princezny Elišky Zhořelecké. Na základě analýzy narativního a diplomatického materiálu, který vznikl přibližně mezi lety 1390 - 1425, popisuje období jejího života od narození, až do doby kdy se definitivně stala vdovou. Eliška Zhořelecká (1390 - 1451) byla vnučkou římského císaře Karla IV. a švédského krále Albrechta I. Na dlouhou dobu byla jediným potomkem lucemburské dynastie a byla proto již od svého dětství ženou politicky významnou. Po několika nezdařilých zásnubách se vdala za brabantského vévodu Antonína. Tento sňatek Elišku přivedl do západní Evropy, kde následně strávila zbytek svého života. Do rukou manželů se právě díky manželství, dostalo Lucembursko. Antonín několik let po svatbě zemřel v jedné z nejslavnějších bitev stoleté války - u Azincourtu. Brzy na to se Eliška znovu provdala za lutyšského biskupského elekta Jana Bavorského, který byl v této době známý především svou snahou ovládnout oblast Hollandu a Zeelandu. Jan ovšem taktéž několik let po svatbě zemřel a Eliška po zbytek života žila jako bezdětná vdova. Eliščin pobyt v ekonomicky a kulturně vyspělé oblasti, v politicky nestálé době a její politická aktivita, spojená...
|
|
|
Obraz Lucemburků v Českých učebnicích dějepisu v 19. a 20. století
Šťastný, Antonín ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Cílem této diplomové práce je charakterizovat obraz Lucemburků v českých učebnicích dějepisu v 19. a 20. století. Práce vychází z předpokladu, že výuka dějepisu ve školách (základních a středních) se výrazně podílí na utváření identity mladého člověka. Diplomová práce popisuje vývoj tohoto obrazu a způsob, jakým se do vzdělávacích publikací promítaly aktuální dobové nálady a jejich proměny v kontextu historického vývoje. Dynamický vývoj obrazu českých dějin 14. a 15. století v učebnicích je ústředním námětem práce. Zaměřena bude především na historické postavy českých lucemburských králů: Jana Lucemburského, Karla IV., Václav IV. a Zikmunda Lucemburského.
|
|
|
Královský hrad a město Loket v době lucemburské
Kolaříková, Kateřina ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Novotný, Robert (oponent)
Počátky historie hradu i města Lokte sahají do období vrcholného středověku. Město se začalo vyvíjet patrně až v návaznosti na význam hradu a jeho vznik je spojován s velkou zakladatelskou vlnou Přemysla Otakara II. Hrad byl patrně od počátku budován jako významný bod královské správy i ochrany zemských hranic a svůj význam si udržel po celý středověk. Tak je např. zmiňován i v majestátu Karla IV. mezi těmi královskými hrady, které nesmějí být za žádných okolností zcizeny ani zastaveny. Lucemburští panovníci se významně podíleli na podobě řady královských sídel i měst, navíc je Loket spojen i s krátkou epizodou života Karla IV. I proto je cílem této bakalářské práce vysledovat historický vývoj hradu a města Loket právě v době vlády rodu Lucemburků v Českých zemích, zejména pak architektonické a stavební proměny hradu, vazby loketských purkrabí, měšťanů i dalších osob spojených se zdejším životem k pražskému královskému dvoru, a naopak možné osobní vazby lucemburských panovníků k Lokti.
|
|
|
Alžběta Pomořanská, česká královna a římská císařovna - poslední žena Karla IV. a její synové
Benešová, Kateřina ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
1) Název CZ: Alžběta Pomořanská, česká královna a římská císařovna - poslední žena Karla IV. a její synové 2)Klíčová slova CZ: Alžběta Pomořanská, závět Karla IV., římský císař, politika 14. století, Lucemburkové 3) Abstrakt CZ: Bakalářská práce se bude zabývat životem Alžběty Pomořanské, české královny a římské císařovny, a jejím vztahem k vlastním synům (Zikmundovi a Janu Zhořeleckému) a k dědici české koruny, Václavu IV. Cílem práce bude rekonstruovat život a politický vliv Alžběty a jejich proměnu po smrti jejího manžela Karla IV. Počátek práce bude vložen před rok 1363, kdy se začíná jednat o čtvrté svatbě Karla IV. Budou popsány politické důvody sňatku a jeho důsledky. V práci bude poté stručně pojednán život královského páru do roku 1378, kdy Karel IV. umírá. V další části práce bude podrobně zmapován vztah Alžběty k jejím synům a rovněž vztahy mezi jednotlivými bratry, konkrétněji například při zajetí Václava IV. V další části práce bude popsán politický vliv Alžběty po smrti jejího manžela. V přiměřeném rozsahu bude také popsán Alžbětin dvůr jako královny vdovy. 4) Osnova práce (pouze CZ): Alžběta Pomořanská - zapomenutá královna Alžběta Pomořanské a Karel IV. - sňatek a jeho politické pozadí Královna matka - děti Alžběty Pomořanské a Karla IV., jejich život a politická kariéra v plánech...
|
|
|
Berounsko a Hořovicko v mocenské koncepci Lucemburků
Bežová, Michaela ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá oblastí Berounska a Hořovicka ve středověku. Jádrem práce je vláda Lucemburků - Jana, Karla IV. a Václava IV. Pomocí pramenů zkoumá, jak se vyvíjela tamní správa, majetková držba. Rovněž se zabývá tím, do jaké míry byly statky v královském, církevním nebo šlechtickém držení. Popisuje rovněž vznik a vývoj jednotlivých měst a vesnic na Berounsku a Hořovicku. Zaměřuje se na lokální šlechtice a na jejich vztah ke královskému dvoru. Práce rovněž zohledňuje Norimberskou cestu, která touto oblastí procházela, a její vliv na držbu statků. Klíčová slova: Berounsko - Hořovicko - Lucemburkové - Norimberská cesta - lokální šlechta
|
|
|
Poslední lucemburská princezna. Životní osudy Elišky Zhořelecké v letech 1390 - 1425.
Bolerazká, Zuzana ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Název práce: Poslední lucemburská princezna. Životní osudy Elišky Zhořelecké v letech 1390 - 1425. Abstrakt: Diplomová práce se zabývá životem poslední lucemburské princezny Elišky Zhořelecké. Na základě analýzy narativního a diplomatického materiálu, který vznikl přibližně mezi lety 1390 - 1425, popisuje období jejího života od narození, až do doby kdy se definitivně stala vdovou. Eliška Zhořelecká (1390 - 1451) byla vnučkou římského císaře Karla IV. a švédského krále Albrechta I. Na dlouhou dobu byla jediným potomkem lucemburské dynastie a byla proto již od svého dětství ženou politicky významnou. Po několika nezdařilých zásnubách se vdala za brabantského vévodu Antonína. Tento sňatek Elišku přivedl do západní Evropy, kde následně strávila zbytek svého života. Do rukou manželů se právě díky manželství, dostalo Lucembursko. Antonín několik let po svatbě zemřel v jedné z nejslavnějších bitev stoleté války - u Azincourtu. Brzy na to se Eliška znovu provdala za lutyšského biskupského elekta Jana Bavorského, který byl v této době známý především svou snahou ovládnout oblast Hollandu a Zeelandu. Jan ovšem taktéž několik let po svatbě zemřel a Eliška po zbytek života žila jako bezdětná vdova. Eliščin pobyt v ekonomicky a kulturně vyspělé oblasti, v politicky nestálé době a její politická aktivita, spojená...
|
|
|
Obraz Lucemburků v Českých učebnicích dějepisu v 19. a 20. století
Šťastný, Antonín ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Cílem této diplomové práce je charakterizovat obraz Lucemburků v českých učebnicích dějepisu v 19. a 20. století. Práce vychází z předpokladu, že výuka dějepisu ve školách (základních a středních) se výrazně podílí na utváření identity mladého člověka. Diplomová práce popisuje vývoj tohoto obrazu a způsob, jakým se do vzdělávacích publikací promítaly aktuální dobové nálady a jejich proměny v kontextu historického vývoje. Dynamický vývoj obrazu českých dějin 14. a 15. století v učebnicích je ústředním námětem práce. Zaměřena bude především na historické postavy českých lucemburských králů: Jana Lucemburského, Karla IV., Václav IV. a Zikmunda Lucemburského.
|
|
| |
|
|
Příčiny a důsledky smrti Václava III., posledního přemyslovského krále
Břeň, Martin ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kubín, Petr (oponent)
Tato práce se věnuje zejména otázkám příčiny smrti posledního českého krále z dynastie Přemyslovců, Václava III. Zabývá se nejvýznamnějšími a nejstěžejnějšími milníky, vlády tohoto panovníka, které vražedný čin předcházely, a mohly být tak, možnými důvody olomouckého zavraždění, a ukončení čtyřsetleté vládnoucí přemyslovské tradice. Pozornost je též upřena na osobnost mladého krále, na jeho vztah s českou, polskou a také uherskou šlechtou a elitou, s jeho přívrženci a odpůrci. Dále poukazuje na postavy možných viníků, zapojených do údajného spiknutí proti poslednímu přemyslovskému králi. Následně se práce ubírá směrem k důsledkům olomoucké vraždy. Sporům o český trůn, které se rozpoutaly po králově smrti a následného nástupu rodu Lucemburků. Práce se opírá zejména o vztah mezi písemnými prameny a myšlenkami autorů, současné odborné literatury, vytváří si tak prostor pro svou vlastní interpretaci a sebereflexi jednoho z nejdůležitějších a nejvíce přelomových mezníků dějin českého království, který naprosto změnil podobu českého státu. Připravil tak cestu pro příchod, velkého panovníka a císaře Svaté říše římské, kterému kolovala v krvi přemyslovská krev, Karla IV.
|
|
|
Jan Lucemburský - nástup a počátky vlády
Špaček, Filip ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Kubín, Petr (oponent)
v českém jazyce Bakalářská práce "Jan Lucemburský - nástup a počátky vlády" popisuje okolnosti nástupu JL na trůn zemí českých a přibližuje diplomatická jednání vedoucí k jeho zvolení a sňatku s Eliškou Přemyslovnou. Dále se zaměřím na vývoj vztahů Jana Lucemburského k české šlechtě až po jeho faktickou rezignaci na vládnutí českému království a obrat k zahraniční politice. Cílem práce je podat věrný portrét osoby toho kontroverzního panovníka, do kterého byly mnohými vkládány velké naděje, v období od jeho nástupu až po vzpouru českého městského patriciátu proti němu.
|
host ::
RSS.